Květen 2013

Stesk

17. května 2013 v 20:41 | Mellody |  Básničky
Když ty jsi tak daleko a já tu sama sedím.
Z okna jen tak do dálky hledím.
Krajina je vybledlá, slunce za mraky ukryté.
A já mám do pelestě nehty steskem zaryté.
Tak se vrať domů, nenechávej mě tady.
Lehni si ke mně prosím a neotáčej se zády.
Zamknu dveře na sto západů,
když tu nejsi, jsem bez všech nápadů.
Svět je šedý bez tebe i já jsem tak prázdná,
nádoba jsem jen, mám se za blázna.
Tak mě zbav té bolesti proklaté.
Jak dráty okolo srdce ostnaté.
Chyť mě za ruce a lásku si přej.
Miluj mě a se mnou se směj.
Dotkni se mé tváře a nech mě v náručí tát.
Zatím jen musím sama každé ráno vstát.
Řekni, že ti chybím tak jako ty mě chybíš.
Vím, že mi tohle všechno slíbíš.
Že se vrátíš a budeme spolu žít.
Do konce života společnou cestou můžeme jít.
Teď jsem ale smutná, že nás dělí dálka.
A já neudělám nic zkrátka.
Když tu nejsi, nejsem to já.
Nic mě nebaví a každý se teď ptá.
Proč jsi smutná, když se vrátí za pár dní?
Já vím, ale já nenávidím to dlouhé čekání.
Ten stesk, to odloučení, ten pocit.
Jako když chceš a nemůžeš skočit.

17.5.2013, 20:38