Srpen 2012

Vím, co znamená nemít slov

26. srpna 2012 v 21:18 | Mellody |  Básničky
Vím, co znamená nemít slov

Až láska vzplane touhou.
A Tvůj polibek utne tu chvíli dlouhou.
Povím Ti vše, co chceš vědět,
že už nikdy nebudeme v koutě sedět.
Ne každý sám, to už nikdy.
A nevyčetla jsem to z knihy.
Nejsem už ta malá princezna.
Co neví nic a věří ve slova líbezná.
Vím, co chci a jakou cestou se vydat
Už není na co čekat.
Vezmi mě za ruku a jdeme dál.
Jsi ten co mi za to stál.
Nemůžu bez Tebe žít,
neumím už ani snít.
Chci se o Tebe opřít,
všemu se vzepřít.
Vím, že je to touha bláznivá,
ale budoucnost je tak zářivá.
Láska mě hřeje po celém těle
a já prostě cítím se skvěle.
Neodolám ani jednomu polibku toužícím,
po doteku a pohlazení chvějícím.
Vzplanu jako hvězdy v noci,
Ty máš moji duši celou v moci.
Nevzdoruji očím, které vědí všechno lásko.
Topím se v záplavě něhy za krátko.
Taju v objetí plném bezpečí.
Slovo něhy mě vždycky potěší.
Přivřu oči a zase je otvírám.
Tím chtíčem stále neskutečně umírám.
Než tomu všemu uvěřím.
Vstříc všemu krásnému poběžím.
Vyběhnu schody, do nebe doletím,
tuhle krásu nikdy nezměním.
Žiju tím životem a jsem to já, konečně!
Tak mě miluj a odveď mě.
Odveď mě do ráje, kam patříme
a společně tam míříme.
Miluji Tě, chci říct.
Ne si všechna slova plíst.
Došly mi slova, ale vím, co cítím.
Tohle se zkrátka nedá popsat ničím.

26.8.2012, 21:04