Květen 2012

Takhle to je....

22. května 2012 v 22:25 | Mellody |  Básničky
Takhle to je…

Telefon mlčí,
láska vadne,
tak málo stačí.
Je to tak snadné.
Slzy mi stékají
po tváři až na zem.
Myslím na tebe, potají.
Svět zastaví se rázem.
Odešel jsi jako stín.
Bez rozloučení
a na mě padá splín,
z toho odloučení.
Srdce mi puká,
a hlava mě bolí.
Jsou to pro mě muka,
jestli myslíš na mě zdali.
Věděla jsem,
že jsi ten pravý
Asi to byl jen sen.
Jak povědí mi zprávy.
Telefon o zeď letí
a všechna ta slova.
Jsou jenom smetí.
I když myslím na ně znova.
Nejsem šťastná, to vím.
Mé slzy stále nevysychají,
stejně tomu nevěřím,
že tyhle bolesti utichají.
K čemu ty malé lži?
Že jednou budu šťastná,
Když já vím, že ty to jsi.
Ta láska vyvolená.
Dál věřím svým snům,
že čekáš někde u dveří.
Že není konec všem těm dnům.
Tiše ke mně hovoříš.
I když v peřinách jsem sama,
věřím před usnutím,
že až probudím se z rána.
Tvůj dech na tváři ucítím.

22.5.2012, 18:29

Fair-play

20. května 2012 v 21:49 | Mellody |  Básničky
Fair-play

Jsem prázdná jako láhev vypitá.
Jak tříkolka malého dítěte rozbitá.
Jak louč tiše zhasínám
a bez citu jen tiše umírám.
Touha vyprchala ve smutku,
ve tvém slabošském skutku.
Zmizela touha a láska, to všechno je pryč.
Najednou je tohle vše jen mizerný kýč.
Zapomenout je těžké a bolest zrady stále zůstává,
útěk si v mojí mysli pohrává.
Křičím do prázdna těch pár slov,
tak už mě té bolesti zbav.
Miluju a nemám důvod žít,
můžu jen se slzami v očích snít.
Tak to bývá, když se láska promění.
A stejně před ní úniku není.
Když jeden z vás není šťastný,
a cítí se spíš prázdný.
Tak lásko, já už zhasínám světlo,
které se mezi nás vpletlo.
Které tvou lásku uhasilo.
A tebe nejspíš vyplašilo.
Mé obavy se vyplnily.
A mé řeči a touha tě nejspíš omrzely.
Jak jsem říkala na začátku,
lhal jsi mi a sliboval jen pohádku.
Že tě jen tak něco neomrzí,
ale bylo to, jak jsem říkala a to velmi brzy.
Já nejsem ta, co váhá,
projevit své city se zdráhá.
Jak lásku, tak konec toho
Možností je mnoho.
Nejsem ta, co vše skrývá za zády.
A pak vznikají dohady.
Já mám raději fair-play víš?
Ale tomu ty zřejmě nerozumíš.
Zavírám tedy kapitolu zdráhání,
co k šílenství tě tak dohání.
Vítr vše špatné časem odvane,
nebude se zdát vše tak prohrané.
21:30, 20.5.2012