Duben 2012

Hovořit o smutku

4. dubna 2012 v 18:58 | Mellody |  Básničky
Hovořit o smutku

Láska je múza, láska je cit.
Štěstí je pohádka, kterou nemůžu mít.
Toužím cítit tvůj dech na kůži mojí,
vím, že ten pocit za to stojí.
To horko na rtech,
jen mě ještě chvíli snít nech.
Dotek na těle toužícím,
srdce nakreslené prstem kroužícím.
Tvá přítomnost zdobí můj svět,
vždy když odcházíš, smutek je zpět.
S tebou pryč unikám do snů nesplněných.
Snad plnit si sny není hřích.
Mám pocit, že nedýchám, když jsi pryč.
I můj nejmilovanější polštář zdá se být najednou kýč.
Slzy stečou do polštáře a tam zůstanou.
Laskavé myšlenky se mě na chvíli zastanou.
Když jsem smutná, zeju prázdnotou.
A život nemá žádnou hodnotu.
Vracím se zpátky do těch chvilek.
Kdy tvé polibky zasypaly můj zátylek.
Kdy ruka hladila mou tvář od slz promáčenou.
Kdy jsi mě držel v peřině zachumlanou.
Jen ta marnost mě stále přepadá,
jako když kulka z pistole na zem dopadá.
Protože minula cíl
Krev vytéká ven z žil,
protože srdce občas taky krvácí.
Přestává, jen když se láska má navrací.
Najednou poztrácím všechny své slzy
A tak vrať se mi lásko brzy…
4.4.2012, 18:54